Písmenkový proces

Od té doby, co se soustředím tak nějak cíleně na to, co dělám s dětmi, zjišťuji, že jsou naše holky hodně naladěné na učení písmenek. Však já to chápu, umět si přečíst tu spoustu nápisů co nás obklopují, to je hodně motivační. Tak se nějak, vlastně ani nevím přesně jak, stalo, že Noemka začala číst. Uschooling je mi blízký, takže někdy ani nestihnu poznat kdy se stal ten okamžik, který znamená ten konkrétní pokrok. Pár chvilek jsem ale zaznamenala. Asi jako obvykle to šlo od jednotlivých písmen až ke slovům. Tak nějak přirozeně začala Noemi používat genetickou metodu čtení. Já až donedávna vůbec netušila, že lze učit děti číst různými metodami.
Ta, kterou naše generace zná nejlépe je asi analyticko-syntetická (slabikovací). Genetická metoda klade větší důraz na porozumění a dítě čte jednotlivé hlásky a učí se postupně vnímat celé slovo. Úplnou novinkou pro mě je metoda Sfumato (splývavé čtení).
Mám pocit, že se Noemi naučila číst tak nějak sama a dle svého. Mladší Miriam se svou neskonalou vůlí k poznání a touhou dohnat starší sestru začala poznávat písmena a jelikož jí nesmí nic uniknout, pokouší se číst i krátká slova. Děti prostě nezastavíš!

Když má dítě senzitivní období na písmenka, tak to prostě podpořím. Ukážu mu to. Občas slýchám: "Na písmena má ještě čas a na čtení vůbec". Dokonce učitelky odrazujou rodiče od učení svých dětí věcem, které je aktuálně zajímají. Prý proto, aby se pak ve škole nenudily. Neumím si moc dobře představit, jak by to mělo fungovat. Asi jako: "Teď ti jsou čtyři a i když tě neskonale zajímá čtení, je to prostě brzo, takže to nedělej". Dítě mezitím ztratí o písmena zájem a v šesti ho bude zrovna zajímat jen vaření, nebo vývoj člověka, nebo dinosauři. No ale: "Teď je už ten tvůj čas, kdy se musíš honem naučit číst a psát, písmena ti prostě do hlavy dostanem".  Uf!

A jak tedy u nás:
Hodně oblíbené jsou u nás nalepovací písmenka a skládání slov. Pro Miriam je teď hodně zábavný poznávat první písmena ve slově. Vyrobila jsem tedy pomůcku, kde může hledat počáteční písmena. Aby se ale pomůcka hodila i Noemce, může se vybrat i písmeno poslední. Učebnice holky baví vždycky jen chvilku. Ideální je číst cedule u obchodů nebo rovnou knížky. Můžu doporučit knihy od paní Horákové "První čtení to nic není". Je to právě dělané pro genetickou metodu čtení. Slova zpočátku jednoslabičná a velkým písmem se postupně zmenšují a prodlužují. Co holky hodně baví, je skládání nastříhaných písmenek do slov. Osvědčilo se nám taky tvořit pomůcky přímo s dětmi. Jednou z nejoblíbenějších činností Noemky je výroba pomůcek. Obvykle pro mladší Miriamku.