středa 5. října 2016

Matematika

A já byla přesvědčena, že nebudu vědět co s tou matikou. Ale od čeho máme děti, však ony nám ukáží co chtějí a potřebují vědět. No říkám vám, pro domácí vzdělávání je fakt nápomocný mít děti. Kdybych se totiž sama znova začala nadšeně učit učivo prvního stupně, (tentokrát ráda, bez hodnocení, nucení a v souvislostech,) asi by to mnozí nepochopili. Nebo alespoň by to chápali ještě o kus méně než to, co předvádíme teď :-).
Tak s počítáním to máme tak. Potřebujem si umět spočítat peníze, dojet výtahem do správného patra, spravedlivě rozdělit sladkosti, dobře zvážit množství při vaření, umět číst hodiny, spočítat, "za kolik dní už pojedeme na ten výlet mami!"...zvládat rozdíly věků u kamarádů a rodičů a nebo si zahrát dobrou deskovku. Samozřejmě se nám ta matematika hodí pro spoustu jiných věcí, ale naše holky si zatím s tímto vystačí.
Děti tak nadšeně přicházejí na nové věci, že není nic divnýho, když se na počítání zaseknem i hodinu v kuse. A není nic divnýho, že je baví vyplňovat cvičení v učebnici, nebo přicházet na to k jakému číslu patří jaké množství a tak dále. Prostě to chtějí vědět.
Občas, když je krize (holky se vztekají či hádají) vyprávím příběh, kde v průběhu samy doplňují a řeší výpočty. Taková interaktivní slovně-úlohová pohádka.

(Občas používáme matematiku prof. Hejného a baví to šestiletou i čtyřletou.)












Žádné komentáře:

Okomentovat